Co odhalila nová data
Výzkumy včetně radiokarbonového datování na místě Bhirrana (v severní Indii) ukazují osídlení sahající až téměř 9 000 let zpět. Tato data zpochybňují tradiční časové zařazení harappské civilizace, které se doposud uvádělo mezi 2600 až 1900 př. n. l. Nové důkazy tedy naznačují, že počátky téhle civilizace by mohly předcházet i prvním egyptským faraonům.
Strukturované osídlení v Bhirraně spolu s nalezenými materiály — fragmenty keramiky a zvířecí kosti — ukazují, že lidé tu žili tisíce let před tím, než vznikla známá harappská civilizace. Pokud se tato teorie potvrdí, změnila by se chronologie vzniku městských civilizací.
Kde civilizace sahala a co to znamenalo
Civilizace údolí Indu se rozprostírala přes velké části dnešního Pákistánu a severozápadní Indie, od Arabského moře až k povodí Gangu. Mezi klíčová archeologická naleziště patří Mohenjo-daro a Harappa, proslulá svou vyspělou městskou infrastrukturou.
V té době vynikali promyšleným plánováním měst. Ulice byly tvořeny do mřížky a řada domů měla přístup ke studnám, dvorům a místům ke koupání. Pod ulicemi byly kryté kanalizační systémy, jeden z prvních známých příkladů městské hygieny. Naopak chybějící velké chrámy nebo nápadná královská sídla mohou naznačovat méně centralizované vedení společnosti.
Technika, obchod a kulturní znaky
Materiální kultura údolí Indu dokládá vysokou úroveň techniky a obchodu. Byly tu korálky z polodrahokamů s jemným provrtáním, standardizovaná kamenná závaží a precizně vyřezávané pečetě, na kterých je nápis, jež zůstává nerozluštěný i po desetiletích bádání. Kovové nástroje z mědi a bronzu zase svědčí o pokročilých výrobních postupech.
Demograficky mohla civilizace v období vrcholu obývat více než pět milionů lidí, což představovalo podstatný díl tehdejší světové populace.
Jak se civilizace měnila a přežívala
Za dlouho považované hlavní příčiny poklesu civilizace se pokládaly změny klimatu — oslabení monzunů a vysychání říčních systémů. Nové poznatky z Bhirrany ale ukazují spíš postupnou adaptaci: lidé se přizpůsobovali měnícím se podmínkám.
Přechod na plodiny odolnější vůči suchu, jako je proso a rýže, snížil potřebu velkých skladovacích zařízení a hustých městských center. Lidé se pak postupně stěhovali do menších osad a přizpůsobovali novýmu prostředí, což naznačuje schopnost společnosti přežít bez dramatického kolapsu. Diskuse o příčinách této migrace pokračují a nabízejí různé hypotézy — od povodní přes nemoci až po sociální změny.
Co to znamená pro historiky a další výzkum
Tyto nové objevy naznačují, že historici budou muset přehodnotit míru propojení a vyspělosti starověkých společností. Pokud se potvrdí starší stáří civilizace údolí Indu, může to přepsat naše chápání „prvních“ městských civilizací v dějinách lidstva. Řešení této hádanky by mohlo pomoct lépe porozumět našim kořenům a vzájemným vztahům starověkých civilizací.
