Jak se to staví a jaká je technika
Tunel se skládá z prefabrikovaných modulů vyráběných v suchých docích na pobřeží. Každá sekce je delší než fotbalové hřiště, naloží se na loď, převeze a ponoří do předem vyhloubených rýh na mořském dně.
V místech, kde se pracuje v hloubkách až 5 000 metrů, to přináší velké technologické i environmentální výzvy — zejména co se týče netěsností a údržby v takových hloubkách. Pokročilé monitorovací systémy měří každý milimetr, zatímco robotická ramena, velká jako malý dům, pomáhají ukotvit segmenty v mořském dně.
Při přípravě terénu hrají klíčovou roli autonomní podvodní vozidla a mapovací lodě. Denně se sbírají data o objemu více než 2 TB (terabajty), která pomáhají vyhodnocovat tlak, korozi a mikrohýbání mořského dna.
Kde to povede a co z toho získáme
Projekt cílí na propojení velkých městských center jako jsou New York, Londýn, Paříž, Montréal, Dakar, São Paulo, Toronto, nebo Madrid. Hlavní geografické osy vedou přes oblast Severního Atlantiku, s pilotními pásmy v Pacifiku a Indickém oceánu.
Snížení potřeby letecké přepravy by mělo omezit emise a snížit spotřebu energie při přepravě zboží. Z ekonomického hlediska může tunel přepsat pravidla logistiky — přesun zboží by měl být levnější. První fáze provozu se pravděpodobně soustředí na nákladní dopravu, teprve později by mohl být tunel otevřen i pro pasažéry.
Problémy a společenské důsledky
Vedle technických potíží (únavy materiálu, netěsností) se očekávají i právní spory o vlastnictví a jurisdikci nad mořským dnem. Environmentální organizace upozorňují na možná rizika pro málo prozkoumané oblasti oceánů. Na řešení těchto problémů spolupracují nově vzniklé profese, třeba podmořští svářeči a AI monitorovací týmy.
Sociálně může tunel zamíchat hranicemi mezi kontinenty — proměnit pracovní trhy a způsob, jakým lidé studují nebo pracují. “Pokud tento tunel pouze zrychlí vlaky a obohatí akcionáře, selhali jsme. Musí měnit to, jak lidé žijí, nejen jak se pohybují,” říká projektový manažer.
Projekt tak není jen technickou výzvou, ale i příležitostí ke globálním změnám. Navzdory řadě rizik a obav zůstávají inženýři optimističtí a věří v budoucnost stavby. Jak nám jeden z inženýrů s rudýma očima po noční směně říká: “Lidé si myslí, že je to stále sci‑fi. Ale ano, skutečně se to již děje.”
