Jak to dopadlo a kdo to podpořil
Do pilotního projektu bylo zapojeno přibližně 2 500 zaměstnanců (přes 1 % pracovní populace Islandu). Přestože na začátku panovaly obavy o možném snížení produktivity a o zvýšení nákladů, výsledky ukázaly opak. Produktivita zůstala stabilní a v některých odvětvích dokonce vzrostla. Projekt podpořilo 86 % účastníků a dnes z kratšího pracovního týdne těží téměř 90 % islandských pracovníků.
Nová pracovní doba a co se změnilo
Před reformou byla standardní pracovní doba na Islandu 40 hodin týdně. Nový režim ji snížil na 36 hodin týdně bez snížení mzdy nebo zhoršení pracovních podmínek. Na rozdíl od Belgie, kde administrativní systém kompenzace delších pracovních dnů ztěžuje přijetí čtyřdenního týdne, islandský model nevyžaduje prodloužení denní pracovní doby, což je pro zaměstnance atraktivní.
Lepší rovnováha mezi prací a životem
Cílem bylo zlepšit pracovní i osobní život a výsledky to potvrdily. Duševní zdraví zaměstnanců se zlepšilo, stres klesl a lidé hlásí větší spokojenost. Více volného času využívají pro rodinu a přátele, cítí se naplněnější. Aktivistka María Hjálmtýsdóttir zdůrazňuje: „Krátký pracovní týden byl na Islandu velkým úspěchem a změnil život mé rodiny. Pro 90 % Islanďanů znamená 36 h/týden méně stresu, větší spokojenost v práci a více času užívat si života.“
Rovnost pohlaví a role generace Z
Experiment přispěl i k větší rovnosti mezi pohlavími. Čtyřdenní týden povzbudil muže, aby se aktivněji zapojovali do rodinného života, což vedlo k lepšímu rozdělení domácích a rodičovských povinností. Generace Z (lidé narození zhruba mezi 1997–2012), která vyrostla v digitálním prostředí a rychle si navykla nové pracovní metody, sehrála důležitou roli při prosazování změn a zdůrazňování duševního zdraví.
Digitální změny a kdo další se nechá inspirovat
Island výrazně investoval do digitální infrastruktury, což umožnilo lepší podporu teleworkingu (práce na dálku) a současně udržení produktivity i při kratší přítomnosti v kanceláři. Kvalitní internetová síť, která patří mezi nejlepší na světě, proces výrazně usnadnila. Island inspiroval další země — Německo, Portugalsko, Španělsko a Spojené království zvažují pilotní projekty. I Belgie sice legislativně podporuje zkrácení pracovního týdne, ale administrativní mechanismy kompenzace hodin jeho realizaci komplikují.
Reformy na Islandu ukázaly, že změna pracovního režimu může přinést měřitelné výhody. Přechod na čtyřdenní pracovní týden nejen zlepšil kvalitu života zaměstnanců, ale zároveň posílil jejich produktivitu, čímž se stal vzorem, který může inspirovat i další země.
