Mikroplasty, malé kousky plastu, jsou dnes běžnou součástí našeho života, a to přesto, že se lidé snaží plastům omezit. Studie Concordia University v Kanadě, publikovaná v Journal of Hazardous Materials, přináší alarmující údaje o množství mikroplastů, které lidé nevědomky spolknou ročně. Téma je o to zajímavější, že se těmto částicím skoro nedá uniknout. Hlavní autorka studie, výzkumnice Sary Sajeedi, uvádí, že pití z plastových lahví „je přijatelné v případě nouze, ale není něco, co by se mělo konzumovat denně“.
Co jsou mikroplasty a jak velké jsou
Mikroplasty jsou definované jako fragmenty plastu o velikosti od 0,001 mm do 5 mm. Tyto malé částice najdeme nejen ve vodě, ale i v potravinách, které jíme. Kromě mikroplastů existují i ještě menší nanoplastiky, které současné vědecké nástroje nedokážou přesně změřit.
Jak se mikroplasty dostávají do těla a proč to vadí
Podle studie lidé ročně pozřou mezi 32 000 a 50 000 mikroplastických částic. Ti, kdo pravidelně pijí z plastových lahví, si k tomu můžou přidat více než 90 000 částic navíc. Mikroplasty se do těla dostávají hlavně konzumací balené vody, ale pronikají i do potravinového řetězce a ovlivňují naši stravu. Nanoplastiky navíc mohou být vdechovány vzduchem nebo vstřebávány kůží (překonávají tak biologické bariéry) a zasahovat do fungování orgánů.
Jaké zdravotní rizika hrozí
Mikroplasty mohou vyvolat široké spektrum zdravotních problémů: respirační potíže, chronické záněty, oxidační stres buněk a mohou dokonce přispívat k vzniku některých typů rakoviny. Mezi další rizika patří hormonální a reprodukční obtíže a poškození nervového systému. Jasné důkazy o dlouhodobých účincích zatím chybějí, ale existují varovné signály naznačující možné negativní následky pro zdraví.
Odkud tyhle částice vznikají a jak se uvolňují
Hlavním zdrojem těchto částic je plast, především jednorázový, což ukazuje, že praktické využití plastových tašek může pomoci snížit množství odpadu. Výzkum ukazuje, že mikro- a nanoplastiky se uvolňují v každé fázi životního cyklu plastu — od výroby přes přepravu až po skladování. Faktory jako přímé sluneční světlo, teplotní výkyvy a mechanická manipulace zvyšují jejich uvolňování do okolí.
Jak snížit expozici
Studie doporučuje vyhnout se jednorázové plastice a upřednostnit kohoutkovou vodu, podobně jako Colgate přechází na recyklovatelné zubní pasty, aby se snížilo množství plastového odpadu. Praktická opatření zahrnují:
- nevystavovat plasty přímému slunci,
- vyhýbat se náhlým změnám teploty,
- neplnit plastové lahve opakovaně.
Je ale třeba počítat s tím, že tato opatření mají omezený efekt vzhledem k masivní produkci mikroplastů.
Co s tím mohou udělat politici a co je potřeba dál
Kanadská studie volá po vylepšení vodní infrastruktury, aby měli všichni lidé přístup k pitné vodě bez nutnosti používat balenou vodu. Také se zdůrazňuje potřeba širokého výzkumu, který by přesně určil dopady mikroplastů na zdraví.
Mikroplasty upozorňují na vážná rizika pro naše zdraví i životní prostředí. Je na čase víc se zaměřit na udržitelné alternativy a vědomě omezovat používání plastů v každodenním životě.
