Jak se z toho stal vědecký průlom
Studii zveřejnil renomovaný časopis Ecology and Evolution. Vedl ji tým z University of Washington pod vedením Natalie Mastick a Chelsea Wood. Natalie Mastick teď působí jako postdoktorandka v Yale’s Peabody Museum of Natural History. Projekt (financovaný North Pacific Research Board) začal jako zvědavý experiment a rychle získal na váze díky svému významu.
Vědci analyzovali 178 plechovek s čtyřmi druhy lososů: chum (Oncorhynchus keta, 42 vzorků), coho (Oncorhynchus kisutch, 22 vzorků), pink (Oncorhynchus gorbuscha, 62 vzorků) a sockeye (Oncorhynchus nerka, 52 vzorků). Ryby pocházely z oblasti Gulf of Alaska a Bristol Bay a byly ulovené v letech 1979 až 2021.
Co vlastně anisakidi říkají
Anisakidi jsou asi 1 cm dlouzí paraziti. Začínají v krilu (druh drobných korýšů), přecházejí do ryb jako lososi a dokončují cyklus v trávicích systémech mořských savců. Přítomnost anisakidů se považuje za ukazatel tzv. zdravého ekosystému. Chelsea Wood popisuje situaci takto: „přítomnost anisakidů signalizuje, že ryba na vašem talíři pochází ze zdravého ekosystému,“ což je podobné tomu, jak sociální struktury velryb přispívají k pochopení oceánských ekosystémů.
Navíc vědci zjistili, že od 70. let 20. století došlo v některých oblastech k nárůstu prevalence anisakidů až 283krát, což je důležité pro ekologickou obnovu a pochopení širších změn v mořském prostředí.
Jak to změřili a co zjistili
Zavařování v plechovkách částečně parazity poškodilo, ale tým našel způsob, jak je analyzovat. Spočítali počet červů na gram lososa, což jim umožnilo sledovat změny parazitů v čase. U chum a pink lososa pozorovali jasný nárůst parazitů, což podle Natalie Mastick může naznačovat, že ekosystémy jsou buď stabilní, nebo se zotavují.
Kam směřuje další výzkum
Nové financování, plánované do prosince 2027, umožní pokračovat v průzkumu a rozšířit metodu i na další druhy ryb, například sleď, ančovičky, tuňák a halibut. Projekt ukazuje, že archivní konzervy fungují jako okno do minulosti a poskytují cenné záznamy o dlouhodobých změnách ekosystémů, podobně jako hlubokomořský výzkum přináší nové poznatky o oceánech.
Tenhle objev připomíná, že i zdánlivě nevýznamné artefakty, jako staré plechovky, mohou mít velký vědecký přínos. Paraziti, často přehlížené stopky zdraví oceánů, se ukazují jako důležité ukazatele stability nebo obnovy ekosystémů. Odpovědi, které můžou přinést k otázkám spojeným s klimatickými změnami nebo proměnami mořského života, si zaslouží pozornost a podporu.
