Požár na palubě a co následovalo
V dubnu 1989 byla jaderná ponorka Komsomolets zasažena požárem, když plula ve hloubce 335 metrů pod hladinou Norského moře. I když se na krátko dokázala vyplavit na hladinu, následně se potopila. Na palubě bylo tehdy 69 členů, z nichž přežilo jen 27; 42 osob bohužel zahynulo.
Ponorka dnes leží v hloubce 1 680 metrů, zhruba 180 km od norského ostrova Bear Island (Bjørnøya). Ponořená pod hladinou zůstala tichým svědkem nehody.
Technika a jaderné zbraně na palubě
Komsomolets byl poháněn jaderným reaktorem a nesl dvě torpéda s jadernou hlavicí. Ačkoliv nedošlo k okamžitému uvolnění jaderného materiálu, obavy tehdy směřovaly k možnému úniku radioaktivních látek. V roce 1994 ruská expedice zjistila, že z jedné z hlavic uniká plutonium. V roce 1995 byly praskliny v trupu a v torpédových tubách utěsněny.
Nové průzkumy a vědecké zjištění
Výzkum z roku 2019, vedený norskými vědci Justinou Gwynnem a Hilde Elise Heldal, použil moderní technologie k analýze stavu vraku. Průzkum proběhl s dálkově ovládaným vozidlem Ægir 6 000 (ROV). Toto zařízení se může ponorit až do hloubky 6 000 metrů a bylo vybaveno sadou kamer a systémem pro odběr vzorků mořské vody a sedimentu.
Výsledky analýzy byly publikovány v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Zjistilo se, že vzorky odebrané u torpédového oddělení nevykazují důkazy o úniku plutonia z jaderných hlavic, zatímco vzorky z ventilačního potrubí ukazují občasné úniky radioaktivních materiálů z jaderného reaktoru. Nízké hladiny radionuklidů v oblasti vraku jsou vysvětlovány ředěním mořskou vodou.
Dlouhodobé následky a co to může znamenat do budoucna
Vědecké studie dávají nový pohled na úniky, které trvají už desítky let. I přes omezené důkazy o nahromadění radiace kolem vraku se případ stává důležitým vzorkem pro vyhodnocení následků případných budoucích havárií jaderných plavidel.
Jak uvedli vedoucí výzkumu: „S ohledem na globální nárůst vojenských aktivit a geopolitických napětí může osud Komsomolets a jaderného materiálu v něm obsaženého poskytnout důležité poznatky o následcích jakékoli budoucí nehody zahrnující jaderně poháněná plavidla a jaderné zbraně na moři.“
Tragédie ponorky Komsomolets je tedy stále předmětem důkladného výzkumu a zamyšlení, nejen nad technickými a bezpečnostními otázkami, ale také nad tím, jak může jaderná technologie ovlivnit naše prostředí a bezpečí. Nedávné průzkumy pomáhají lépe pochopit rizika spojená s haváriemi jaderných zařízení a vyzývají k opatrnosti a prevenci podobných neštěstí.
