O co v tom jde
Projít se pokladnou v supermarketu je pro většinu lidí rutina. Mnozí vytáhnou platební kartu a platbu dokončí během chvilky. Studie upozorňuje, že právě platba kartou je spojena s rostoucími výdaji. Autoři to označují jako „efekt bez hotovosti“ a i když jde o „slabý“ jev, je přesto „statisticky významný“ (což ukazuje, že to stojí za pozornost).
Výzkum zahrnuje meta-analýzu 71 studií z 17 zemí s celkovým počtem 11 000 účastníků. Tahle rozsáhlá analýza potvrzuje, že dematerializované platby (například platební karty) vedou k tomu, že lidé utrácejí víc než při placení v hotovosti, což souvisí s pokles hotovostních transakcí.
Proč utrácíme víc
Jedním z hlavních důvodů je prostě pohodlí. Podle Richarda Whittlea, ekonoma ze Salford Business School: “Snadnost placení kartou může vést spotřebitele k utrácení bez přemýšlení a ke koupi věcí, které opravdu nepotřebují.”
To potvrzuje i Stuart Mills, lektor ekonomie na University of Leeds, který připomíná, že hotovost dává okamžitou a viditelnou zpětnou vazbu o tom, co utrácíme. Ten tzv. „bolestivý okamžik“ (pocit ztráty peněz) může některé lidi odradit od impulzivních nákupů, což je důležité pro zabezpečení peněz.
Koho se to týká
Z výsledků studie mohou těžit různé skupiny. Akademikům to dává nové impulzy pro další výzkum. Spotřebitelé by o tom měli vědět, protože to může ovlivnit jejich finanční chování. Profesionálové a politici zase mohou tyto poznatky použít při navrhování strategií pro správu osobních i veřejných financí.
Informování o tomhle jevu může měnit způsoby utrácení a taky veřejnou diskusi o bezhotovostních platbách. O studii psala média jako L’Internaute a BBC, což pomohlo téma více zviditelnit.
Studie také otevírá otázku, jestli by si lidé neměli víc všímat toho, jak používají platební karty. Výzva ke sdílení osobních zkušeností – například „Zaznamenali jste někdy tento rozdíl při pokladně v supermarketu?“ – může podpořit širší debatu o finanční odpovědnosti a uvědomělém nakupování.
Závěrem: pochopení „efektu bez hotovosti“ je důležité pro všechny zúčastněné. Pokud spotřebitelé a instituce začnou přehodnocovat své platební návyky, může to vést k informovanějším finančním rozhodnutím a přispět ke stabilnějšímu ekonomickému prostředí.