Vypravěč, který vyrůstal obklopen lidmi z 60. a 70. let, vzpomíná na své rodiče, tetičky, strýce, starší přátele a sousedy jako na lidi z „tehéhož kmene“. Podle něj si ti lidé během dětství vypěstovali specifické mentální síly díky tehdejším podmínkám. Jaké síly to byly a co nám z toho může být užitečné dnes? I když autor připouští některé slepé skvrny, mnoho rysů jejich života je pořád relevantních.
Co tomu pomohlo
V dětství lidí z 60. a 70. let bylo víc volného, neplánovaného času a méně digitálních rozptýlení, což vedlo k většímu očekávání soběstačnosti a rozvoji mentální praxe.
Psychologové říkají, že prostředí, ve kterém vyrůstáme, formuje naše schopnosti zvládat situace. Díky tehdejším podmínkám se tyto psychické síly rozvíjely přirozeně, bez nátlaku, takže ukazují, které aspekty dětství přispěly k jejich rozvoji.
Co uměli nejlíp
Jednou z výrazných předností této generace byla psychologická odolnost generace vyrůstající v 60. a 70. letech je vyznačována specifickými silnými stránkami, jako je vysoká tolerance frustrace. Lidé dokázali snášet nepohodlí, klidně čekat a opravovat rozbité věci. Tato schopnost, známá jako „distress tolerance“ (v angličtině), je velmi důležitá pro svobodu rozhodování.
- Dalším rysem byla nezávislost bez potřeby potlesku. Mentalita „zvládni to sám“ znamenala, že lidé fungovali i bez okamžité sociální zpětné vazby, což je příkladem nezávislosti jako životního stylu — což stojí v kontrastu s dnešní kulturou, která často touží po uznání online.
- Generace měla taky praktický vztah k emocím. Někteří byli učeni své pocity potlačovat, ale zároveň se naučili je regulovat a jednat ve prospěch dlouhodobých cílů.
- Lidé se často potkávali osobně, což vedlo k sociální sebejistotě získané praxí — uměli komunikovat bez spoléhání se na náhledy textových zpráv, které dnes často utvářejí kurátorované interakce.
- Dále měli silné „udělej to“ myšlení — uměli improvizovat a přizpůsobit se, což v dnešním konzumním světě představuje jiný, praktický přístup ke zdravému životnímu stylu.
- Trpělivost pro dlouhé časové osy byla dalším plusem. V době, kdy psaní dopisů a čekání na odpověď trvalo déle, byla tahle trpělivost spojená s lepšími dlouhodobými výsledky.
- A nakonec měli zakotvený smysl pro identitu — identita pramenila víc z činů a životního stylu než z porovnávání se s cizími „highlight reels“ na sociálních sítích.
Co z toho vzít dnes: výzvy a tipy
I přes výhody čelily tyto generace i stinným stránkám — sklony k potlačování emocí nebo vyhýbání se zranitelným rozhovorům. Autor ale odmítá návrat do minulosti jako takový. Raději doporučuje vzít to nejlepší z tehdejší doby a zkombinovat to se současnými výhodami.
Ve snaze posílit mentální sílu vyzývá autor čtenáře, aby na 7 dní vyzkoušeli třístupňovou výzvu: denně si dopřát 10 minut nudit se (tedy bez telefonu či jiných rozptýlení), udělat jednu malou těžkou věc a reagovat, ne reagovat impulzivně. Dále doporučuje opravovat místo hned měnit věci a zavázat se k jedné dlouhé časové ose — ať už jde o zdraví, učení nebo vztahy. Tenhle přístup může pomoct vybudovat vnitřní sílu, která nestojí na pohodlí a náhražkách moderní doby.
