Jak Finna adoptovali a jak žije s Bowmanovými
Finnův život začal u Bowmanových, když si ho v roce 2017 ve věku pouhých tří měsíců osvojila jeho současná majitelka Natalie Bowman. Od té doby je pevnou součástí jejich domácnosti a přinesl s sebou radosti i starosti. V domě Bowmanových, kde už bydlela jiná kočka, se Finn rychle zabydlel a stal se nejen miláčkem rodiny, ale i sousedů.
Jeho pravidelné procházky po ulicích San Carlos se brzy proměnily v místní atrakci. Lidé, kteří ho sledují, bývají nejdřív v šoku z jeho velikosti — dosahuje až 1,3 metru, což někteří srovnávají s velikostí devítiletého dítěte. Natalie Bowman často říká: „Lidé si ho nejdříve myslí, že je to pes. Pak se přiblíží a uvědomí si, že je to kočka. Vždy to lidi překvapí a oni ho prostě milují.“
Jak vypadá a jak se chová
Finn je typickým představitelem plemene Maine Coon s výraznou fyzickou přítomností, která převyšuje většinu domácích koček. Návštěvníky přitahuje jeho vzhled — někteří ho popisují jako divokou kočku nebo rysa. Přes ten drsný zevnějšek je ale jeho povaha úplně opačná: Finn je hravý, legrační a má komické, půvabné chování, které si získá každého.
Potřebuje hodně náklonnosti, často touží po maznání a blízkosti lidí. Natalie se směje: „Je opravdu legrační, pořád chce mazlení a má tuhle komickou, půvabnou vlastnost.“ Je taky hodně společenský — rád tráví čas se sousedy, kancelářským personálem i klienty, kteří ho považují za neoficiálního maskota pracovního místa Natalie.
Každodenní radosti a úskalí
Péče o takového „něžného obra“ není úplně jednoduchá a přináší své výzvy. Finn miluje jídlo a potřebuje krmení tři až čtyřikrát denně. Náklady na jeho stravu dosahují přibližně 3 450 Kč měsíčně. „Je to velký jedlík,“ poznamenává Natalie s nadsázkou. Kromě apetitu je tu i jeho separační úzkost — potřebuje být často v blízkosti lidí.
Kde má Finn své místo v komunitě
Finnovo působení nekončí jen u Bowmanových. Stal se fenoménem v sousedství, kde rozdává radost a obdiv. Jeho procházky ulicemi San Carlos přitahují pohledy, lidé ho zdraví a fotí, sdílejí jeho nezvyklý vzhled a povahu na sociálních sítích. Zmatené a nadšené výrazy v jejich tvářích jsou důkazem, jak kocour umí lidi spojovat.
Finn zůstává zdrojem fascinace a zábavy a ukazuje, jak zvíře může ovlivnit životy lidí kolem něj. Jeho příběh dokládá, že každé zvíře, bez ohledu na vzhled nebo velikost, může být srdcem komunity a přimět nás dívat se dál než na pouhý zevnějšek.
