Kdo za tím stojí a mezinárodní spolupráce
V čele projektu jsou Earth Sciences New Zealand, Te Herenga Waka Victoria University of Wellington a Antarctica New Zealand, což ukazuje silný mezinárodní rozměr práce. Do zpracování dat v laboratořích se zapojí vědci z deseti různých zemí, což podtrhuje globální povahu výzkumu a potřebu sdílet znalosti přes hranice.
Kde se vrtalo a jak
Vzorek byl odebrán na místě zvaném Crary Ice Rise, více než 700 km od Scott Base. Tým použil horkovodní vrták (využívající horkou vodu k rozpuštění ledu), aby překonal 523 metrů ledu, které kryly vrchol jádra. Vrtací systém byl dělaný na zakázku a umožnil vytahovat sekce dlouhé až 3 metry najednou. Tento technický úspěch byl možný díky pečlivému plánování a inovacím pro práci v extrémních podmínkách.
Co nám jádro říká o minulosti
Předběžné datování naznačuje, že záznam v jádru sahá až 23 milionů let do minulosti. Huw Horgan k tomu řekl: „Nejranější známky naznačují, že archiv zahrnuje období z posledních přibližně 23 milionů let a měl by nabídnout ‚kritické poznatky‘ o tom, jak se tato část Antarktidy chová ve teplejším světě.“
Jádro obsahuje různé vrstvy, včetně jemných jílovitých sedimentů s úlomky lastur a drobnými mořskými organismy. Molly Patterson doplnila: „Jemné jílovité vrstvy s úlomky lastur a drobnými mořskými organismy, které potřebují světlo k přežití, jsou silným znakem, že nad nimi kdysi byla otevřená voda.“ To ukazuje období, kdy byla část západní Antarktidy bez tlustého ledu, tedy mnohem teplejší klima v těch dobách.
Co to znamená pro hladinu moří
Tání západoantarktického ledového štítu (WAIS) by mohlo způsobit globální zvýšení hladiny moří až o 4 až 5 metrů. Rossův ledový příkrov hraje důležitou roli jako opora, která zpomaluje posun ledovců do oceánu. Satelitní měření navíc ukazují, že Antarktida v posledních dekádách ztrácí ledovou hmotu rychleji.
Jak to pomůže modelům a plánování
Jádro teď funguje jako „časová osa v zemi“: novější sedimenty nahoře, starší dole, a umožňuje vědcům sledovat proměny zemského klimatického systému za miliony let. Tyto informace lze zapracovat do počítačových klimatických modelů, které předpovídají rychlost a rozsah ústupu antarktického ledu v nadcházejících letech. Tyto modely jsou důležité pro plánování obyvatelných zón a infrastruktury na ochranu proti stoupající mořské hladině.
Projekt SWAIS2C vyplňuje kritické mezery ve znalostech, o kterých se vědci dlouho bavili, a které předchozí pobřežní a mořská jádra nedokázala plně pokrýt. Pokračující laboratorní analýzy vědců ze 10 zemí budou zásadní pro přesné určování stáří a složení vrstev, což poskytne ještě hlubší porozumění klimatickým změnám a jejich dopadům na budoucnost planety. Tenhle vědecký průlom otevírá dveře k dalším výzkumům a připomíná, jak důležité je chránit naše křehké klima.
