Vědci objevili tisíce obřích živých vajec ukrytých v prastarém podmořském vulkánu

V hlubinách severního Tichého oceánu, u pobřeží ostrova Vancouver, se rozprostírá fascinující podmořský objev. Na ploše přibližně 2 000 km² leží zapomenutý podmořský vulkán, dříve považovaný za „dormant“ neboli spící.
Od roku 2019 tu týmy z Fisheries and Oceans Canada provádějí podrobné průzkumy. Jejich data pomáhají odkrýt tajemství vulkánu, který není jen výraznou geologickou dominántou, ale taky formuje a ovlivňuje místní podmořský život.
Od skály k živým společenstvím
Tenhle mohutný seamount trčí zhruba 1 100 metrů nad abysální plání. Jeho vrchol leží asi 1 500 metrů pod hladinou moře.
Z trhlin na mořském dně stoupají „třpytivé“ sloupce teplých, minerály bohatých tekutin. Tyhle vývěry vytvářejí zvláštní podmínky, které podporují rozmanitost života — včetně hustých společenství chladnomilných korálů a hub.
Seamounty, jako tento, velmi ovlivňují proudění vody, zlepšují přístup k živinám a dávají pevný podklad tam, kde je jinak jen bahno. Díky tomu vznikají unikátní biotopy pro různé organismy, včetně těch závislých na chemosyntetických procesech (kde energie pochází z chemických látek místo slunečního světla).
Kde se sbíhají rejnoci
Jedním z nejzásadnějších objevů je velká koncentrace vajíček pacifické bílé rejnoky — Bathyraja spinosissima — nalezených poblíž vrcholu vulkánu. Ta vajíčka dosahují průměru až 50 cm a vypadají jako malé polštářky nebo ravioli.
Vajíčka se soustřeďují v místech s mírně zvýšenou teplotou vody, což může urychlit inkubaci. Ta by jinak normálně trvala až 4 roky.
Hustota těchto vajíček je ohromná — vědci odhadují několik set tisíc až více než milion kusů. Podle záznamů žádné jiné známé lokalitě rozmnožování hlubinných rejnoků se tohle nepřibližuje. To naznačuje, že teplejší oblasti kolem sopek mohou být pro některé druhy klíčové místo pro rozmnožování.
Hrozby a ochrana těchto míst
Dlouhá doba inkubace a soustředěné umístění vajec dělá druhy jako pacifická bílá rejnoka zranitelnými vůči rušení. Aktivity jako bottom trawling, deep-sea mining a neregulované vedení kabelů představují pro tenhle citlivý ekosystém skutečné riziko.
Poškození těchto lokalit by mohlo vést k výraznému poklesu populací. Vědci proto navrhují, aby se aktivní vulkanické oblasti označily za zvlášť chráněná území, podobně jako mořské rezervace kolem korálových útesů.
Pečlivé mapování vývěrů tepla a míst, kde jsou vajíčka soustředěná, by mělo pomoct určit hranice takové ochrany.
Kam směřuje další výzkum
Další práce využívá pokročilé technologie — například Remote-Operated Vehicles (ROV) (dálkově ovládaná vozidla), HD kamery a multibeam sonar — k detailnímu mapování mořského dna.
V budoucnu by metody jako environmentální DNA (eDNA) mohly odhalit, jaké druhy se v oblasti vyskytují a jak se jejich populace vyvíjejí v čase.
Citát biologa Cherisse Du Preez to shrnuje: „Teplý seamount funguje jako přirozený inkubátor.“ Podmořské vulkány tak dávají jedinečný pohled na život na dně oceánu a zároveň připomínají, jak křehká jsou tahle místa a jak moc je potřeba je chránit před narůstajícími hrozbami lidských aktivit. V době, kdy zájem o hlubinnou těžbu roste, je důležité pochopit, jak geologické struktury ovlivňují rozmnožování a biologickou rozmanitost.