Jak se houby přizpůsobily radioaktivní zóně
V devadesátých letech mikrobioložka Nelli Zhdanova z Ukrajinské národní akademie věd vedla průzkum, který odhalil přítomnost 37 druhů hub v odebíraných vzorcích z Černobylu. Mezi nimi byla dominantní právě Cladosporium sphaerospermum, která prokázala schopnost prospívat i tam, kde byla nejvyšší radioaktivní kontaminace. Podobně jako Wangiella dermatitidis a další druhy mají tyto houby tmavé zbarvení kvůli vysokému obsahu melaninu, což nasvědčuje tomu, že melanin může hrát roli v ochraně proti škodlivému záření.
Experimenty naznačily, že ionizující záření, které může rozbíjet molekuly a poškozovat DNA, může u těchto hub podporovat růst. Na vnějším povrchu stanice ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) senzory v experimentu publikovaném v roce 2022 potvrdily, že houby dokážou část záření zablokovat, což z nich dělá potenciální štít pro astronauty.
Tajemná radiosyntéza: co víme a co jen tušíme
Melanin v houbách by podle teorie radiosyntézy mohl fungovat podobně jako chlorofyl u rostlin a umožňovat houbám „využívat“ ionizující záření. Přesto, jak upozorňuje tým vedený inženýrem Nils Averesch ze Stanfordovy univerzity, radiosyntéza zůstává hypotézou bez jasného důkazu nebo popsané energetické dráhy.
S touto myšlenkou souvisí i možné klinické využití ionizujícího záření. Kromě ničení rakovinných buněk, které jsou na ozáření zranitelnější, může melanin fungovat jako ochranný štít, a to otevírá možnosti jeho použití i ve vesmíru. To je jeden z klíčových závěrů studie z roku 2022, která zkoumala, zda by houby mohly sloužit jako radiologický štít pro budoucí vesmírné mise.
Diskuze a vědecká nejistota
Někteří vědci vnímají odolnost hub vůči radiaci jako adaptaci k životu v radioaktivním prostředí, jiní ji považují spíš za stresovou reakci. Arturo Casadevall, imunolog, společně s Ekaterinou Dadachovou, radiofarmakoložkou, pokračovali ve zkoumání tohoto jevu, který stále zůstává plný otázek.
Cladosporium sphaerospermum nám ale může dát náhled na to, jak biologické systémy snášejí extrémní podmínky a jaké možnosti ochrany by mohly nabídnout v kosmu. Jak zaznívá v jednom výroku o této houbě: „Černobylská vylučovací zóna může být pro lidi zakázána, ale ne pro každou formu života“. Ta slova nás nutí zamyslet se nad tím, jak daleko sahá schopnost života přizpůsobit se i vypadá, že nepřátelským podmínkám.
